Archiv pro rubriku: občanský zákoník

Jaké je právní minimum pro managera

Základy smluvních vztahů dle občanského zákoníku
– občanský zákoník o účastníci občansko-právních vztahů
zastoupení o právní úkony o jak porozumět a koncipovat smlouvy (stručná všeobecná struktura jakékoliv smlouvy, následky neplatnosti, neplnění) + druhy smluv
Odpovědnost za porušení smlouvy a náhrada škody.

právní minimum pro managera
právní minimum pro managera

Zákonem o obchodních společnostech a družstvech (zákon č. 90 – 2012 Sb.)
Pracovněprávní minimum
– seznámení se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce + novela č. 303/2013 Sb.
– ochrana osobních údajů zaměstnanců, osobní spis. Způsoby vzniku a skončení pracovního poměru. Povinnosti spojené se skončením pracovního poměru. Odměňování zaměstnance a jeho právní limity
Pohledávky. Evidence, výzvy k úhradě. Jak by měla vypadat výzva k úhradě? Promlčení a prekluze.
Rozhodčí řízení – výhody a nevýhody rozhodčího řízení, jeho průběh, podmínky pro jeho konání, možnosti zrušení rozhodčího nálezu.
Hospodářská soutěž
Obchodní rejstřík – co se zapisuje do obchodního rejstříku, podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku, zakládání dokumentů do sbírky listin, jak rejstříkový soud rozhoduje, sankce za nesplnění povinnosti.
Vymáhání pohledávek. Obecně o rozhodčím řízení. Základy občanského soudního řízení.
Žaloby – druhy žalob. Náležitosti žaloby – praktické ukázky,jak sepsat žalobu, platební rozkaz, elektronický platební rozkaz, směnečný platební rozkaz.
Úkony soudu po zrušení platebního rozkazu/elektronického platebního rozkazu.
Vyjádření k žaloběLhůty (procesní, hmotně-právní, pořádkové, soudcovské).
Úskalí nezdržování se na adrese svého trvalého bydliště (sídla), zejména tzv. fikce doručení.
Rozsudek/usnesení.
Náklady řízení.
Odvolání – přípustnost odvolání a praktické ukázky, jak sepsat odvolání.
Právní moc a vykonatelnost rozhodnutí.
Exekuce – pojem a praktická ukázka, jak sepsat exekuční návrh.
Insolvenční řízení.
Definice úpadku.
Insolvenční rejstřík.
Subjekty insolvenčního řízení.

Insolvenční návrh formální požadavky, praktické problémy. Rozhodnutí soudu o insolvenčním návrhu.
Zahájení insolvenčního řízení účinky, dopad na věřitele. Druhy pohledávek a jejich uplatňování v insolvenčním řízení.
Přihláška pohledávky formální náležitosti, lhůty pro podávání přihlášek, praktický nácvik vyplnění přihlášky. Jednotlivé způsoby řešení úpadku a jejich průběh

Jaké je právní minimum pro členy výboru SVJ

Jaké je právní minimum pro členy výboru SVJ – společenství vlastníků bytových jednotek?

právní minimum pro členy výboru SVJ
právní minimum pro členy výboru SVJ

Ptát se a být schopen dostávat odpovědi je základem života schopného a inteligentního člověka. Pokud máte nějaký byt zajímejte se o to jak Společenství vlastníků jednotek funguje a do jaké výše je oprávněno samostatně jednat.

přečtěte si zejména občanský zákoník
zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty

zrušený zákon 72/1994

judikatury Ústavního soudu a Nejvyššího soudu věnovány problematice SVJ

Zákony o fungování katastru nemovitostí

Zákon o obchodních korporacích

zákon o rozúčtování tepla

stavební zákon

Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

 

Jaké je právní minimum pro doktora medicíny?

Jaké je právní minimum pro doktora medicíny?

právní minimum pro doktora medicíny
právní minimum pro doktora medicíny

Základní poučka:
Právní normy Sbírky zákonů České republiky v platném a úplném znění, vám mohou usnadnit řešení problémy týkající se občanskoprávních vztahů, obchodněprávních vztahů, ale také vztahy týkající se například pracovního práva nebo práva trestního. Kupte si zákony a prostudujte si je. To je levnější než navštívit advokáta.

Lékaři a lidé pracující ve zdravotnictví by měli znát zejména tyto zákony:

zákon o zdravotních službách
ČÁST PRVNÍ – PRÁVA A POVINNOSTI OSOB A VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ(§ 1 – § 109)
ČÁST TŘETÍ – Změna živnostenského zákona(§ 111)
ČÁST PÁTÁ – Změna zákona o přestupcích(§ 113)
ČÁST DEVÁTÁ – Změna zákona o ochraně spotřebitele(§ 117)
ČÁST DESÁTÁ – Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky(§ 118)
ČÁST JEDENÁCTÁ – Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění(§ 119)
ČÁST DVANÁCTÁ – Změna zákona o zvláštním příspěvku horníkům(§ 120)
ČÁST ČTRNÁCTÁ – Změna horního zákona(§ 122)
ČÁST DEVATENÁCTÁ – Změna zákona o výkonu vazby(§ 127)
ČÁST DVACÁTÁ – Změna zákona o regulaci reklamy(§ 128)
ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ – Změna zákona o ochraně chmele(§ 129)
ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ – Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění(§ 131)
zákon o zdravotnických prostředcích
ČÁST PRVNÍ – ZDRAVOTNICKÉ PROSTŘEDKY(§ 1 – § 102)
ČÁST DRUHÁ – Změna zákona o správních poplatcích(§ 103)

zákon o zdravotním pojištění
ČÁST PRVNÍ – ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ(§ 1 – § 3)
ČÁST DRUHÁ – POJISTNÉ(§ 4 – § 9)
ČÁST TŘETÍ – PRÁVA A POVINNOSTI PLÁTCŮ POJISTNÉHO(§ 10 – § 10a)
ČÁST ČTVRTÁ – PRÁVA A POVINNOSTI POJIŠTĚNCE(§ 11 – § 12)
ČÁST PÁTÁ – PODMÍNKY POSKYTOVÁNÍ HRAZENÝCH SLUŽEB(§ 13 – § 39)
ČÁST ŠESTÁ – REGULACE CEN A ÚHRAD LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ A POTRAVIN PRO ZVLÁŠTNÍ LÉKAŘSKÉ ÚČELY(§ 39a – § 39q)
ČÁST SEDMÁ(§ 40 – § 43)
ČÁST OSMÁ(§ 44 – § 45a)
ČÁST DEVÁTÁ – SÍŤ POSKYTOVATELŮ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB(§ 46 – § 52)
ČÁST DESÁTÁ – USTANOVENÍ SPOLEČNÁ(§ 53 – § 55b)
ČÁST JEDENÁCTÁ – USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ(§ 56 – § 57)
ČÁST DVANÁCTÁ – ZMĚNA A DOPLNĚNÍ SOUVISEJÍCÍCH ZÁKONŮ
zákon o zdravotnické dokumentaci
zákon o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních

zákon o zdraví lidu
V ČR byl zrušen dne 1.4.2012 a nahrazen zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotnických službách.

 

Zákon o ochraně veřejného zdraví – č. 258/2000
ČÁST PRVNÍ – PRÁVA A POVINNOSTI OSOB A VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ(§ 1 – § 109)
ČÁST TŘETÍ – Změna živnostenského zákona(§ 111)
ČÁST PÁTÁ – Změna zákona o přestupcích(§ 113)
ČÁST DEVÁTÁ – Změna zákona o ochraně spotřebitele(§ 117)
ČÁST DESÁTÁ – Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky(§ 118)
ČÁST JEDENÁCTÁ – Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění(§ 119)
ČÁST DVANÁCTÁ – Změna zákona o zvláštním příspěvku horníkům(§ 120)
ČÁST ČTRNÁCTÁ – Změna horního zákona(§ 122)
ČÁST DEVATENÁCTÁ – Změna zákona o výkonu vazby(§ 127)
ČÁST DVACÁTÁ – Změna zákona o regulaci reklamy(§ 128)
ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ – Změna zákona o ochraně chmele(§ 129)
ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ – Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění(§ 131)

 

REKLAMA
Středověká architektura na slovensku Dechtice

Prodej domu Praha- Vyšehrad

Historie a současnost katedry – Universita Komenského v Bratislavě

Právní minimum pro manažery, obchodníky a další profese v podnikání

Všichni kdo podnikají, vstupují do obchodních vztahů mezi spotřebiteli, dodavateli, zaměstnávají zaměstnance potřebují znát minimálně občanský zákoník nebo přinejmenším jeho některé části.

Právní minimum pro manažery, obchodníky
Právní minimum pro manažery, obchodníky

Zejména po tom co začal od 1. ledna 2014 platit nový občanský zákoník by měli podnikatelé načerpat informace o tom jak tato skutečnost změnila právní prostředí, jak se změnili jejich práva a povinnosti a jak Nový občanský zákoník nově upravuje vztahy. Důležité je vědět, že přestalo platit několik zákonů, zejména obchodní zákoník a je to nový zákon o obchodních korporacích 90/2012  který zčásti nahradil dosavadní obchodní zákoník. Věnuje se především úpravě obchodních společností a družstev, obchodní závazkové právo je obsaženo v novém občanském zákoníku.

Oproti původní úpravě v obchodním zákoníku se Zákon o obchodních korporacích podrobněji věnuje výkonu funkce, otázkám odměňování, kontrole procesu rozhodování manažerů a jejich odpovědnosti za škodu, stejně jako otázkám družstev.

U společnosti s ručením omezeným snižuje nejnižší možný základní kapitál na 1 Kč z dosavadních 200 000 Kč. Další významnou změnou obsaženou v Zákonu o obchodních korporacích je možnost vytvořit více druhů podílů, se kterými se budou pojit různá práva a povinnosti. Podíl je také možné vtělit do cenného papíru – kmenového listu.

U akciové společnosti umožňuje zvolit mezi dualistickým (s představenstvem a dozorčí radou) a monistickým (se správní radou a statutárním ředitelem) systémem vnitřní struktury. Akciová společnost má povinnost zřídit si internetové stránky.

Změny se týkají i veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti. Společník (v.o.s.), respektive komplementář (k.s.) nemusí od 1. ledna 2014 splňovat všeobecné podmínky pro provozování živnosti ani nemá povinnost jednat s péčí řádného hospodáře. V neposlední řadě je výraznou změnou skutečnost, že předmětem vkladu může být kromě kapitálu také provedení práce nebo poskytnutí služby, pokud je tak stanoveno ve společenské smlouvě.
právní úkony
občanský zákoník
smlouvy – tvorba, porozumění smlouvám a používání smluv
fyzické osoby – definice
právnické osoby  – definice
spotřebitel – definice
zastoupení – plné moci
právní jednání
promlčení
všeobecná smluvní ustanovení
vlastnictví
zajištění závazků
budoucí smlouvy
spotřebitelské smlouvy
obchodní firma
zahraniční osoby
sídlo
hospodářská soutěž
obchodní rejstřík
společnosti
uzavírání a ukončení pracovně právních vztahů
konkurenční doložka
insolvenční právo
řešení sporů, atd

Přečtěte si také něco o středověké architektuře na Slovensku

Součástí občanského zákoníku je i zákon o rodině

Součástí Nového občanského zákoníku platného od 1. 1. 2014 je i zákon o rodině, zákon o pojistné smlouvě, o nadacích a nadačních fondech, velká část obchodního zákoníku, smluvní právo, vlastnictví bytů, má také silnou vazbu na zákoník práce.

 

zákon o rodině
zákon o rodině

Zrušení obchodního zákoníku

Stávající obchodní zákoník (ObchZ) byl přijat v roce 1991. Tedy v době, kdy se soukromé právo teprve probouzelo z devastace nastolené po komunistickém převratu který proběhl v roce 1948.

Zrušení obchodního zákoníku
Zrušení obchodního zákoníku

Tvůrci obchodní zákoník (ObchZ) se při práci inspirovali především zákoníkem mezinárodního obchodu, prvorepublikovou a německou právní úpravou, přičemž výsledkem byla nesourodá směsice pravidel, která si již záhy po své účinnosti vyžádala řadu novelizací. Obchodní zákoník byl v poslanecké sněmovně do nekonečna několikrát do roka novelizován.

S častými změnami se zákoník potýkal i v další době své existence. Důvodem byly nejenom potřeby transformující se ekonomiky, ale i nutnost harmonizace s právem EU. Nakonec se obchodní zákoník vyvinul do podoby celistvého kodexu, který vedle občanského zákoníku vytvořil vlastní a do určité míry nezávislou větev soukromého práva.

Takto rozdělené soukromé právo pochopitelně přinášelo nemalé komplikace, když v některých případech nebylo jasné, jakým zákoníkem (občanským nebo obchodním) se mají konkrétní právní vztahy řídit.

Z tohoto a mnoha jiných důvodů bylo v rámci rekodifikace rozhodnuto o zrušení obchodního zákoníku a integraci soukromého práva do zákoníku občanského.

Nový občanský zákoník (NOZ) se tak stal středobodem soukromého práva. Podstatná část ustanovení ObchZ byla zrušena spolu s tímto předpisem, část ustanovení však byla přenesena do NOZ (např. obecná ustanovení o obchodním tajemství, firmě či ustanovení o některých smluvních typech a zajištění závazků).

Pouze pro právní úpravu obchodních společností a družstev, která je dnes obsažena v druhé části ObchZ, byl vyhrazen nový zvláštní zákon, a sice zákon č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích.

Co předpokládá Zákon o obchodních korporacích?

Zákon o obchodních korporacích předpokládá pouze regulaci obchodní společností a družstev – úprava nekalé soutěže, řady ustanovení o právnických osobách a zejména obchodních smluv v něm upraveno není.

Zákon o obchodních korporacích
Zákon o obchodních korporacích

Tato regulace totiž je sjednocena a přesunuta do občanského zákoníku – zejména smluvní právo tak je jednotné a pro uzavírání nebo posuzování smlouvy není podstatné, zda ji uzavírá podnikatel při své podnikatelské činnosti či nikoliv. Zohlednění postavení podnikatele však má mít význam při výkladu smlouvy, zejména bude-li na druhé straně spotřebitel.

Seznamte se laskavě ve vlastním zájmu s novelami Zákona o obchodních korporacích.

Pět částí nového občanského zákoníku – Jiří Popíšil

Pět částí nového občanského zákoníku soustřeďuje ve více než 3000 paragrafech. Ministerstvo spravedlnosti a tým právních specialistů desítku let pracoval na novém občanském zákoníku, který začal platit od 1. ledna 2014.

Podívejte se, jak občanský zákoník před několika měsíci představoval na TK Jiří Pospíšil.

 

Pozor: Změny pro podnikatele od ledna 2014

Leden 2014 přináší revoluci v pojetí práva pro občany i podnikatele. Jen málo z manažerů firem si uvědomuje, co je v novém roce vlastně čeká, proto lze předpokládat, že dopad chyb způsobených z neznalosti bude často znamenat velmi nepříjemný důsledek.

Pojďme se podívat, co se mění pro podnikatele, firmy a řídící pracovníky s ohledem na dva klíčové zákony (NOZ a ZOK). Problematiku práv a povinností pro přehlednost rozdělíme do tří skupin:

1. Smlouvy společností a podnikatelů:

  • obchodní zastoupení;
  • zprostředkování;
  • střet zájmů;
  • nájem nebytových prostor;
  • krátkodobý nájem;
  • zajištění dluhu;
  • splacení dluhu;
  • zástavy;
  • předávání věcí;
  • odstoupení od smlouvy;
  • plnění a neplnění smluv;
  • zápůjčky a výpůjčky;
  • sankční ujednání a vymáhání;
  • opožděné plnění;
  • odpovědnost z plnění smluv;
  • odpovědnost obecná;
  • práce na zakázku;
  • poškození před dokončením;
  • škody a zničení;
  • formulářové smlouvy;
  • obchodní podmínky;
  • nevýhodná ujednání;
  • ochrana slabší smluvní strany;
  • rušení smluv;
  • zneplatnění smlouvy;
  • změna okolností smlouvy;
  • vznik platné smlouvy;
  • forma smluv;
  • veřejné prohlášení a nabídka;
  • vztahy se spotřebiteli.

 

2. Podnikatelé a společnosti:

  • osobní odpovědnost manažerů;
  • odpovědnost při rozhodování;
  • odměny řídících pracovníků;
  • principy ochrany manažerů;
  • valná hromada a představenstvo;
  • sloučení orgánů (monistický systém);
  • účast zaměstnanců na řízení;
  • vztahy se zaměstnanci;
  • změny v pravidlech u OS a družstev
  • rozšíření družstevních typů;
  • ochrana věřitelů a insolvence;
  • ručení ve společnosti a při podnikání;
  • zánik a rušení společností;
  • podílnictví ve společnostech;
  • kmenové listy a akcie;
  • vztahy mezi společnostmi a řetězení.

 

3. Všeobecné souvislosti:

  • vlastnictví věcí a práv;
  • zhotovení na zakázku a práva;
  • kradená a nalezená věc;
  • pozemky, stavby a právo stavby;
  • věcná břemena a služebnosti;
  • právo k nemovitosti;
  • pojištění majetku a odpovědnosti;
  • náhrady za poškození věci nebo osobnosti;
  • přechod společnosti v rámci dědictví;
  • definice odkazu nebo závěti.

Co je dle Nového občanského zákoníku Soukromé právo

Podle nového občanského zákoníku – zákona 89/2012 je Soukromé právo definováno takto:

Nový občanský zákoník
Nový občanský zákoník

§ 1

(1) Ustanovení právního řádu upravující vzájemná práva a povinnosti osob vytvářejí ve svém souhrnu soukromé právo. Uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného.

(2) Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

§ 2

(1) Každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit.

(2) Zákonnému ustanovení nelze přikládat jiný význam, než jaký plyne z vlastního smyslu slov v jejich vzájemné souvislosti a z jasného úmyslu zákonodárce; nikdo se však nesmí dovolávat slov právního předpisu proti jeho smyslu.

(3) Výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

Soukromé právo
Soukromé právo

§ 3

(1) Soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým.

(2) Soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že

a) každý má právo na ochranu svého života a zdraví, jakož i svobody, cti, důstojnosti a soukromí,

b) rodina, rodičovství a manželství požívají zvláštní zákonné ochrany,

c) nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět nedůvodnou újmu; nikdo však také nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých,

d) daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny,

e) vlastnické právo je chráněno zákonem a jen zákon může stanovit, jak vlastnické právo vzniká a zaniká, a

f) nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží.

(3) Soukromé právo vyvěrá také z dalších obecně uznaných zásad spravedlnosti a práva.

§ 4

(1) Má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.

(2) Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé. To platí obdobně, pokud právní řád spojuje určitý následek s existencí pochybnosti.

§ 5

(1) Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.

(2) Proti vůli dotčené strany nelze zpochybnit povahu nebo platnost právního jednání jen proto, že jednal ten, kdo nemá ke své činnosti potřebné oprávnění, nebo komu je činnost zakázána.

§ 6

(1) Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

(2) Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

§ 7

Má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.

§ 8

Zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

Jak Občanský zákoník upravuje české soukromé právo?

Občanský zákoník upravuje české soukromé právo. Od 1. 1. 2014 vejde v účinnost nový občanský zákoník, díky kterému české soukromé právo zažije zatím svou největší proměnu. Nový občanský zákoník se zabývá právem občanským a je rozdělen do pěti částí o 17 hlavách. Občanský zákoník pocítí nejvýraznější změny v oblasti nemovitostí (stavby na pozemcích, které budou vlastněny stejným majitelem, již budou součástí pozemku), předkupního práva (v případě spoluvlastnictví dojde k jeho zániku, již tedy nebude nutné při chystaném prodeji nabízet svůj podíl ostatním spolumajitelům), sousedských vztahů (vy i váš soused si budete moci zasadit strom nejdříve až 3 metry od plotu), odpovědnosti (ve smlouvách, již bude nutné sjednat záruční doby), evidence v katastru nemovitostí (chrání vlastníky před nesprávnými, chybnými či dokonce podvodnými zápisy do katastru nemovitostí), nájmů (majitel nemovitosti bude mít více práv) a další.

Občanský zákoník
Občanský zákoník

Pokud máte byt v osobním vlastnictví měli by jste se ve vlastním zájmu seznámit s tím, jak se Nový občanský zákoník promítl do fungování společenství vlastníků jednotek. Je napsán nespočet knih o fungování společenství vlastníků jednotek,které podávají informace o tom jak by měl fungovat výbor společenství a správa domu dle nového pořádku.
Pro zajímavost bych uvedl autory knih o fungování společenství vlastníků jednotek : Zbyněk Pražák, kolektiv Jiří Kocourek, Jaroslav Čermák, Jaroslav Peštulka; a nekonec Jiří Čáp.