Archiv pro štítek: nový občanský zákoník

Pět částí nového občanského zákoníku – Jiří Popíšil

Pět částí nového občanského zákoníku soustřeďuje ve více než 3000 paragrafech. Ministerstvo spravedlnosti a tým právních specialistů desítku let pracoval na novém občanském zákoníku, který začal platit od 1. ledna 2014.

Podívejte se, jak občanský zákoník před několika měsíci představoval na TK Jiří Pospíšil.

 

Pozor: Změny pro podnikatele od ledna 2014

Leden 2014 přináší revoluci v pojetí práva pro občany i podnikatele. Jen málo z manažerů firem si uvědomuje, co je v novém roce vlastně čeká, proto lze předpokládat, že dopad chyb způsobených z neznalosti bude často znamenat velmi nepříjemný důsledek.

Pojďme se podívat, co se mění pro podnikatele, firmy a řídící pracovníky s ohledem na dva klíčové zákony (NOZ a ZOK). Problematiku práv a povinností pro přehlednost rozdělíme do tří skupin:

1. Smlouvy společností a podnikatelů:

  • obchodní zastoupení;
  • zprostředkování;
  • střet zájmů;
  • nájem nebytových prostor;
  • krátkodobý nájem;
  • zajištění dluhu;
  • splacení dluhu;
  • zástavy;
  • předávání věcí;
  • odstoupení od smlouvy;
  • plnění a neplnění smluv;
  • zápůjčky a výpůjčky;
  • sankční ujednání a vymáhání;
  • opožděné plnění;
  • odpovědnost z plnění smluv;
  • odpovědnost obecná;
  • práce na zakázku;
  • poškození před dokončením;
  • škody a zničení;
  • formulářové smlouvy;
  • obchodní podmínky;
  • nevýhodná ujednání;
  • ochrana slabší smluvní strany;
  • rušení smluv;
  • zneplatnění smlouvy;
  • změna okolností smlouvy;
  • vznik platné smlouvy;
  • forma smluv;
  • veřejné prohlášení a nabídka;
  • vztahy se spotřebiteli.

 

2. Podnikatelé a společnosti:

  • osobní odpovědnost manažerů;
  • odpovědnost při rozhodování;
  • odměny řídících pracovníků;
  • principy ochrany manažerů;
  • valná hromada a představenstvo;
  • sloučení orgánů (monistický systém);
  • účast zaměstnanců na řízení;
  • vztahy se zaměstnanci;
  • změny v pravidlech u OS a družstev
  • rozšíření družstevních typů;
  • ochrana věřitelů a insolvence;
  • ručení ve společnosti a při podnikání;
  • zánik a rušení společností;
  • podílnictví ve společnostech;
  • kmenové listy a akcie;
  • vztahy mezi společnostmi a řetězení.

 

3. Všeobecné souvislosti:

  • vlastnictví věcí a práv;
  • zhotovení na zakázku a práva;
  • kradená a nalezená věc;
  • pozemky, stavby a právo stavby;
  • věcná břemena a služebnosti;
  • právo k nemovitosti;
  • pojištění majetku a odpovědnosti;
  • náhrady za poškození věci nebo osobnosti;
  • přechod společnosti v rámci dědictví;
  • definice odkazu nebo závěti.

Co je dle Nového občanského zákoníku Soukromé právo

Podle nového občanského zákoníku – zákona 89/2012 je Soukromé právo definováno takto:

Nový občanský zákoník
Nový občanský zákoník

§ 1

(1) Ustanovení právního řádu upravující vzájemná práva a povinnosti osob vytvářejí ve svém souhrnu soukromé právo. Uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného.

(2) Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

§ 2

(1) Každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit.

(2) Zákonnému ustanovení nelze přikládat jiný význam, než jaký plyne z vlastního smyslu slov v jejich vzájemné souvislosti a z jasného úmyslu zákonodárce; nikdo se však nesmí dovolávat slov právního předpisu proti jeho smyslu.

(3) Výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

Soukromé právo
Soukromé právo

§ 3

(1) Soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým.

(2) Soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že

a) každý má právo na ochranu svého života a zdraví, jakož i svobody, cti, důstojnosti a soukromí,

b) rodina, rodičovství a manželství požívají zvláštní zákonné ochrany,

c) nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět nedůvodnou újmu; nikdo však také nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých,

d) daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny,

e) vlastnické právo je chráněno zákonem a jen zákon může stanovit, jak vlastnické právo vzniká a zaniká, a

f) nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží.

(3) Soukromé právo vyvěrá také z dalších obecně uznaných zásad spravedlnosti a práva.

§ 4

(1) Má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.

(2) Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé. To platí obdobně, pokud právní řád spojuje určitý následek s existencí pochybnosti.

§ 5

(1) Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.

(2) Proti vůli dotčené strany nelze zpochybnit povahu nebo platnost právního jednání jen proto, že jednal ten, kdo nemá ke své činnosti potřebné oprávnění, nebo komu je činnost zakázána.

§ 6

(1) Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

(2) Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

§ 7

Má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.

§ 8

Zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

Jak Občanský zákoník upravuje české soukromé právo?

Občanský zákoník upravuje české soukromé právo. Od 1. 1. 2014 vejde v účinnost nový občanský zákoník, díky kterému české soukromé právo zažije zatím svou největší proměnu. Nový občanský zákoník se zabývá právem občanským a je rozdělen do pěti částí o 17 hlavách. Občanský zákoník pocítí nejvýraznější změny v oblasti nemovitostí (stavby na pozemcích, které budou vlastněny stejným majitelem, již budou součástí pozemku), předkupního práva (v případě spoluvlastnictví dojde k jeho zániku, již tedy nebude nutné při chystaném prodeji nabízet svůj podíl ostatním spolumajitelům), sousedských vztahů (vy i váš soused si budete moci zasadit strom nejdříve až 3 metry od plotu), odpovědnosti (ve smlouvách, již bude nutné sjednat záruční doby), evidence v katastru nemovitostí (chrání vlastníky před nesprávnými, chybnými či dokonce podvodnými zápisy do katastru nemovitostí), nájmů (majitel nemovitosti bude mít více práv) a další.

Občanský zákoník
Občanský zákoník

Pokud máte byt v osobním vlastnictví měli by jste se ve vlastním zájmu seznámit s tím, jak se Nový občanský zákoník promítl do fungování společenství vlastníků jednotek. Je napsán nespočet knih o fungování společenství vlastníků jednotek,které podávají informace o tom jak by měl fungovat výbor společenství a správa domu dle nového pořádku.
Pro zajímavost bych uvedl autory knih o fungování společenství vlastníků jednotek : Zbyněk Pražák, kolektiv Jiří Kocourek, Jaroslav Čermák, Jaroslav Peštulka; a nekonec Jiří Čáp.